Jak jsem si potykala s úzkostí a za co jsem jí vděčná

Bylo to na jaře 2021. Celé dny v kuse jsem měla závratě. Začala jsem mít strach z řízení. A z chození na nákupy. Měla jsem pocit, že nic nezvládnu. Buď jsem nejedla, nebo jsem jedla až moc. Začala jsem mít průjmy. Zvýšil se mi tlak. Ve vztahu jsem si začala připadat jako koule na noze…

V této době jsem začala být VYSOCE CITLIVÁ. U každého se to může projevovat jinak, ale u mě to znamenalo např. následující:

• nezvládala jsem zpracovávat nové informace, číst a učit se
• začala jsem být přecitlivělá na veškeré tělesné příznaky, které ve mně okamžitě vyvolávaly strach o zdraví a další úzkost
• nedokázala jsem se zorientovat v množství zboží v regálech supermarketů
• začala jsem být přecitlivělá na hluk, světlo, horko, vydýchaný vzduch v místnostech
• když bylo kolem mě více lidí, kteří mluvili přes sebe a já to nestíhala vnímat, bylo to na mě moc a musela jsem odejít

Tehdy by mi nejvíce pomohlo vědět, …

• že to, co se mi děje, má svou logickou příčinu – a ne, není to nádor na mozku
• že mi nejde akutně o život – tedy pokud vezmu odpovědnost do svých rukou a začnu to řešit celostně!
• že se to děje i jiným lidem = nejsem vadná ani rozbitá
• že se s tím dá pracovat a že jsou lidé, kteří už to zvládli vyřešit = můžu to zvládnout i já
• příčina, ale i ODPOVĚĎ A ŘEŠENÍ JE VE MNĚ!
• doplňky stravy, adaptogeny, antidepresiva (ty já nebrala), meditace a různé relaxační a dechové metody jsou pouze BERLIČKY pro zvládání akutních stavů, ale nepomáhají řešit příčinu
• že je naprosto v pořádku a normální nezvládat to sama = je v pořádku říct si o pomoc

Informace třeba o tom, že:

• děláme v životě něco, co není pro nás dobré – třeba že se snažíme být až příliš perfektní, bojíme se říkat NE, snažíme se všem vyhovět apod.
• někde jdeme proti sobě, nejednáme v souladu se sebou
• potlačujeme své pocity a emoce
• něco v našem životě/podvědomí není “naše” a je potřeba se toho zbavit nebo to opravit – třeba to, že si brutálně nevěříme, ačkoli se nám daří vše, na co sáhneme (pravá příčina je v našem podvědomí)

Kam jsem se díky ní dostala?

Právě díky mým úzkostem a vyhoření jsem se v květnu 2021 dostala do Školy koučinku, kde začala moje transformační jízda, cesta k uzdravení a zpátky k sobě.

Pochopila jsem spoustu příčin svých problémů a začala se sebou lépe pracovat. Úzkosti nezmizely ze dne na den, ale dokázala jsem s nimi lépe pracovat a rozumět jim. Přestala jsem úzkosti nadávat za to, že ji mám, a vnímat jako něco, co mi přišlo do života, aby mi ho to komplikovalo (i když to s ní opravdu často nebylo jednoduché).

Začala jsem ji vnímat jako POMOCNÍKA. Že ke mně přišla, aby mi ukázala právě to, co mi měla ukazovat (viz body výše).

A v reálu mi OPRAVDU POMOHLA!

• Pomohla mi se vymezovat tam, kde jsem se dřív bála – prostě mi nedala na výběr a už mi nedovolila jít proti sobě.
• Pomohla mi učit se vnímat své pravé pocity a nepotlačovat je.
• Zároveň mi pomohla naučit se jim důvěřovat.
• Pomohla mi dát sebe na 1. místo.
• Pomohla mi zpracovat si své staré křivdy a pocity viny, odpustit sobě i druhým.

Jak je to teď?

Ne, zatím nezmizela úplně a ještě ji občas pociťuji. Stejně tak moji zvýšenou citlivost, i když v dalece menší míře, než na jaře 2021 – vše se totiž děje i na fyzické úrovni (o tom si můžeme povědět někdy jindy) a tělo POTŘEBUJE ČAS na regeneraci a uzdravení.

Ale právě i za to JSEM VDĚČNÁ – protože už vím, že NENÍ BEZDŮVODNÁ A NECHCE MI UBLÍŽIT!!!

Pořád mi pomáhá. Třeba mě brzdí ve chvílích, kdy něco “přepísknu” (např. moc práce, málo spánku) a co by v dlouhodobém měřítku mohlo vést k horším věcem, než je úzkost.

A taky mi pomáhá poukazovat na mé nezpracované věci, traumata a to, co je ještě potřeba doladit.

Kdysi jsem byla u psycholožky, která mi bohužel nedokázala pomoci. Vnímala jsem u ní nevýhodu v tom, že ač s titulem, tak pořád je to jen TEORETIK. Neví, jaké to je. Nezná ty pocity a stavy, které člověk prožívá (nehážu všechny psychology do jednoho pytle, vycházím pouze ze své zkušenosti a zkušenosti několika lidí/mých klientů, kteří mi popisovali stejnou zkušenost).

A v tomhle vnímám ten přesah, který PRÁVĚ DÍKY SVÝM VLASTNÍM ODŽITÝM ZKUŠENOSTEM můžu na konzultačním křesle poskytnout svým klientům. Vím, co mi pomohlo a naučila jsem se s tím sama pracovat (ne jen u úzkostí, ale i dalších oblastí mého života), proto můžu lépe pomoci i klientům, kteří se se mnou rozhodnou spolupracovat, jít do sebe a začít měnit svůj život od základů.