
Ne každý prožívá léto stejně.
Zatímco někteří lidé mají v horkých dnech spoustu energie a chtějí být neustále venku, jiní cítí pravý opak. Tělo je unavenější, hlava hůř přemýšlí a i běžné činnosti stojí mnohem víc sil než obvykle.
Já sama to tak mám asi odjakživa. Dlouho jsem si myslela, že bych měla fungovat stejně jako všichni ostatní. Že bych měla zvládat stejné tempo, být stejně produktivní a mít chuť podnikat spoustu věcí.
Postupně jsem ale zjistila, že moje tělo si v létě říká o něco jiného.
Ne o výkon, ale o větší respekt.
A právě proto jsem se rozhodla sepsat tento článek.
Nenajdeš v něm univerzální návod ani seznam pravidel, která by měl dodržovat každý. Jsou to věci, které se během let osvědčily mně. Některé jsou úplně obyčejné, jiné mě překvapily svou jednoduchostí. Možná mezi nimi najdeš inspiraci i pro sebe.
Když první, co po probuzení udělám, je otevření telefonu, mám pocit, že můj mozek začne pracovat dřív, než se stihne probudit zbytek těla.
Mnohem lépe mi funguje klidné a pomalé probuzení. Otevřu okno, napiju se vody, jdu se projít na zahradu, chvíli jen sedím nebo se lehce protáhnu.
A často si položím jednoduchou otázku:
Co dnes opravdu potřebuju?
Ne vždycky znám odpověď hned. Ale už samotná otázka mi pomůže naladit se na sebe místo na seznam úkolů.

V horkých dnech mám tendenci jet na autopilota. Pracuju dál, zapomínám pít a tělo se ozve až ve chvíli, kdy je opravdu unavené.
Proto se během dne několikrát vědomě zastavím.
Napiju se. Na chvíli odejdu do stínu. Protáhnu se. Nebo si prostě jen sednu a chvíli nic nedělám.
Jsou to drobnosti, které zaberou pár minut, ale často rozhodnou o tom, jak se budu cítit večer.

Tohle je jeden z mých nejoblíbenějších letních objevů.
V drogerii jsem si koupila malou cestovní lahvičku s rozprašovačem, naplnila ji obyčejnou vodou a od té doby ji nosím skoro všude s sebou.
Když je mi horko, nastříkám si vodu na krk, na obličej, na předloktí…
Zní to sice jako maličkost, ale přináší mi to okamžitou úlevu. Doporučuji vyzkoušet!

Dřív jsem měla pocit, že čím studenější pití, tím více se ochladím.
Jenže opak je pravdou.
Naše tělo musí ledově studený nápoj ohřát na svou přirozenou teplotu, tím pádem musí „makat“ a paradoxně se tím ještě víc zahřívá. Mně osobně mnohem víc vyhovuje voda pokojové teploty nebo jen lehce vychlazená.
Často si do ní přidám pár lístků máty, plátek citronu nebo okurky. Není to nic složitého, ale pije se mi díky tomu mnohem lépe.

V létě přirozeně sahám po jednodušších jídlech.
Jím více syrové zeleniny a ovoce. Mám ráda i kefír nebo kvalitní bílý jogurt, protože jsou lehké a ochlazující. Často uzobávám to, co zrovna roste na zahradě – maliny, jahody, kedlubny, ředkvičky… a už se moc těším na okurky a rajčata!
Neřeším žádná pravidla ani diety. Jen si všímám, na co má moje tělo přirozeně chuť, a to mu dopřávám (jo, i zmrzlinu! :-)). Vím, že když jím jednodušeji, moje tělo se necítí tak zatížené a mám během dne víc energie.

Jedna technika mi pomáhá už několik let. Jmenuje se Šítalí dech.
Pokud umíš stočit jazyk do ruličky, vyplázni ho a pomalu se přes něj nadechni. Pokud ne, můžeš se nadechovat přes lehce pootevřené rty se zuby u sebe (lehce, nezatínat!).
Potom zavři ústa a pomalu vydechni nosem.
Celý cyklus několikrát zopakuj.
Je až překvapivé, jak rychle může tahle jednoduchá technika přinést pocit ochlazení a zklidnění.

Když mám možnost, ráda se ráno nebo večer projdu bosky po trávě.
Neberu to jako žádný rituál.
Prostě mi ten kontakt se zemí dělá dobře. Příjemně ochladí chodidla, zpomalí mě a na chvíli mě vytáhne z hlavy do přítomného okamžiku.

Možná to zní trochu zvláštně, ale právě v létě se mi osvědčilo mít po ruce něco přes sebe.
Přechody mezi rozpálenou ulicí nebo autem a klimatizovanými obchody bývají pro tělo náročné. Lehká vrstva z přírodního materiálu mi pomáhá tyhle změny zvládat mnohem lépe.
Zároveň jsem zjistila, že ani při pobytu na slunci nemusí být vždy nejlepší co nejvíc odhalené tělo. Často mi bývá příjemněji ve volném, vzdušném oblečení z přírodních materiálů, které pokožku chrání před přímým sluncem a zároveň dobře dýchá.
A možná tě překvapí ještě jedna věc – černé oblečení nemusí být v létě automaticky špatnou volbou. Pokud je volné, prodyšné a z kvalitního přírodního materiálu, může být paradoxně příjemnější než těsné světlé oblečení ze syntetiky.

Dlouho jsem měla pocit, že bych měla léto prožívat stejně jako ostatní.
Dnes už vím, že nemusím.
Respektovat svoje tělo neznamená vzdát se života. Znamená to spolupracovat s ním místo toho, abych s ním bojovala.
Jestli tě horké dny zpomalují, možná to není známka lenosti.
Možná ti tvoje tělo jen dává najevo, že právě teď potřebuje trochu jiný rytmus.
Připravila jsem z něj i jednoduchou letní připomínku do telefonu. Najdeš v ní hlavní myšlenky z článku přehledně na jednom místě, takže se k nim můžeš kdykoliv během léta vrátit.
📱 Stáhnout letní připomínku do telefonu
Pokud je ti blízký způsob, jakým přemýšlím a píšu, můžeš se přihlásit také k odběru mých e-mailů.
Jednou za čas v nich sdílím zamyšlení, zkušenosti z vlastního života i praktické tipy, které mohou přinést více klidu, porozumění a inspirace do každodenního života.