Jak na trvalou, zdravou změnu
Alena HájkováDnes bych vám tu chtěla předat jeden poznatek, který už má jistě spousta z vás vyzkoušený na vlastní kůži, jen o tom teď možná ještě nevíte.
Aby byla změna skutečně v souladu s námi, trvalá a bylo nám v ní dobře, musíme na cestě k ní zkombinovat OBA tyto přístupy. Hned vám vysvětlím proč a uvedu konkrétní příklad, takže čtěte dál.
Pokud budeme dělat POUZE VNĚJŠÍ AKCI, tzn. podnikat různé akční kroky, ale uvnitř nás nebudou zdravé základy (funkční vzorce a přesvědčení), lépe řečeno vnitřní nastavení zůstane stejné jako před změnou/krokem, budeme stavět (stále dokola) dům na mokřadu. Jeho základy nebudou pevné, zdi budou křivé, bude to vlhnout a plesnivět, nebude nám v tom dobře… a časem nám to stejně celé spadne na hlavu.
Na druhou stranu, pokud budeme dělat POUZE VNITŘNÍ PRÁCI (budeme chodit na koučink nebo terapie, analyzovat, pracovat na svých vzorcích atp.) BEZ KONKRÉTNÍCH ČINŮ, všechny ty úžasné vnitřní změny zůstanou pouhou teorií, která nebude mít šanci se jakkoli propsat do reality, tudíž se vlastně v reálu nic nezmění.
Konkrétní příklady z praxe
Vnější akce bez vnitřní práce
Půjčím si tu o pár let mladší Alču, jejíž nefunkční podvědomé nastavení způsobovalo, že se strašně bála autorit, neuměla se jim vůbec vymezit a postavit se za sebe. Tahle Alča tehdy měla velmi manipulativní šéfovou. Alče v té práci nebylo dobře a časem se to ještě zhoršovalo. Jelikož se ale neuměla ozvat, jediné řešení, které tehdy viděla bylo, že práci změní.
Z téhle práce tedy odešla (unikla) a našla si jinou = udělala vnější krok. Jelikož se ale uvnitř ní nezměnilo absolutně nic, jela pořád ve stejném nastavení ohledně autorit, a tak i její další šéf byl manipulátor, kterému se neuměla postavit. A i z téhle práce nakonec unikla.
Poznáváte se v tomhle příkladu? Bývá to poměrně častý model ne jen v oblasti pracovní, ale také v oblasti (partnerských) vztahů.
U tohohle příkladu si můžeme i krásně ukázat princip toho, že pokud změníme své vnitřní nastavení, často nemusí být ani potřeba dělat změnu venku.
Kdyby totiž tehdy Alča začala už v té první práci na sobě pracovat = provádět vnitřní práci na sobě + navázala na ní přirozeně akčními kroky (učila by se vymezovat a nastavovat si hranice), ve finále by z té práce třeba ani odcházet nemusela, protože by jí v ní její vlastní zásluhou začalo být dobře.
A nebo by nakonec sice odešla, ale už by to nebyl únik jako v předchozím případě. K vymezení a nastavení hranic by došlo, ale třeba by časem zjistila, že jí ta práce jako taková vlastně nenaplňuje. Byl by to tedy vědomý krok. Odchod v úplně jiném nastavení a energii – s čistým štítem.
Cítíte ten rozdíl??
Vnitřní práce bez vnější akce
A pak tu máme ještě opačný případ, kdy pracujeme na vnitřním nastavení, ale neděláme konkrétní kroky, takže se vlastně cyklíme a nikam se neposouváme.
Tady si půjčím jako příklad jednu ze svých bývalých klientek, která měla také strach z autorit, jako já dříve. Tu nejsilnější autoritu pro ní v té době představoval starší muž – a toto nastavení jí zrcadlil její manžel. Pracovaly jsme tedy spolu na jejím nefunkčním nastavení vůči mužům a autoritám. Čistily jsme její minulost a otáčely jsme vzorce spojené s muži, autoritami, ale i s její sebehodnotou a důvěrou v sebe sama.
Ruku v ruce s tím jsme si zadávaly různé úkoly a akční kroky, které právě měly tyto vnitřní změny integrovat do jejího života. Jenže klientka nebyla tehdy připravená vystoupit ze své komfortní zóny a kroky nedělala, proto se cyklila a neposouvala, až nám oběma nakonec přestala dávat spolupráce smysl.
Právě strach vystoupit ze své komfortní zóny je často důvodem, proč se cyklíme a neposouváme, přestože na sobě pracujeme. Vnitřní práce bez vnějších kroků nemá šanci se projevit v realitě.
Když se skloubí oba principy dohromady
No a na konec si půjčím jako příklad jinou svou klientku, která byla přesně ten prototyp člověka, který maká „uvnitř“ a maká i „venku“. Hodně jsme spolu čistily její minulost a opravovaly nefunkční vzorce spojené s její sebehodnotou, důvěrou v sebe a autoritami. K tomu plnila související akční kroky.
Na začátku spolupráce dostala základní úkoly pro práci se sebou, které poctivě plnila a brzy bylo vidět, že se úkoly stávají jejími novými návyky. Najednou dokázala vnímat své pocit, potřeby a hranice. Dokázala být mnohem více sama sebou bez ohledu na to, jak to vnímali druzí. Pracovala s novými vzorci, vymezovala se a postupnými krůčky se posouvala a posilovala.
Nebylo to pro ní komfortní, bylo to pro ní nové, musela překonávat své strachy a ne vždy se povedlo vše podle představ. Což je naproto normální a přirozená součást každé cesty! Mnohem důležitější, než dokonalost, bylo to, že opakovaně zkoušela a nevzdávala se.
A jaký to mělo výsledek?
Na začátku spolupráce ke mně přišla malá ustrašená holčička, která byla úplně odpojená od sebe, bála se autorit a vůbec neviděla svou hodnotu.
Po několika měsících spolupráce seděla proti mně žena, která velmi dobře dokázala vnímat sebe, své pocity a potřeby, a dokázala jednat v souladu se sebou a ne podle očekávání druhých.
A jak na to tedy prakticky?
Ještě před tím, než půjdete bezhlavě do nějaké změny nebo kroku, dopřejte si dostatek času a prostoru pro sebereflexi. Neanalyzujte pouze v hlavě (z toho je většinou jen změť myšlenek a přehlcení, než nějaký konstruktivní závěr), ale vezměte si vždy svůj deník a vše si zapisujte (pokud nejste milovníci psaní jako já, stačí si psát heslovitě v bodech pod sebou).
Ptejte se sami sebe na otázky:
- Jak daná situace/oblast vypadá a jak se v ní cítím?
- Jak by měla tato situace/oblast vypadat ideálně pro mě, aby mi v ní bylo dobře?
- Co bych pro to musela udělat?
- Když to tak chci, proč už to nežiju teď?
- Co mi v tom brání?
- Co mě blokuje?
- Čeho se bojím?
- Co musím v sobě změnit, aby se změnily věci „tam venku“?
Snažte se identifikovat své nefunkční vnitřní pravdy, přesvědčení a vzorce, které způsobují to, že vám v dané situaci nebo oblasti není dobře, a které je tedy zapotřebí změnit a opravit.
Ať je to pro vás srozumitelné, použiji jako modelovou situaci opět Alču, která se necítila dobře v práci:
- Popis pracovní oblasti a pocitů: „V práci mi není dobře. Šéfová mi dává nesmyslné úkoly. Má na mě nadlidské požadavky. Nelíbí se mi, jak nadřazeně se chová ke mně i k ostatním. Mám obrovskou zodpovědnost, ale nulové kompetence. Všechno s ní musím konzultovat, což mi bere strašně energie i času. Nevyhovuje mi, že musím být k dispozici na telefonu 24/7. Musím dělat, co mi řekne, jinak je to špatně. Cítím se zneužívaná, vyčerpaná, potlačená, méněcenná.“
- Jak bych to potřebovala ideálně?: „Potřebuji z ní cítit větší respekt a důvěru vůči mně. Potřebuji také čas pro sebe, kdy nebudu muset být na telefonu (alespoň o víkendech). Potřebuji větší pravomoc, abych s ní nemusela řešit a konzultovat každý prd a nebyla jsem tak zahlcená…“
- Co pro to musím udělat/proč to nežiju?: „Musela bych si se šéfovou otevřeně promluvit o tom, co mi nevyhovuje, a musely bychom najít společnou cestu, jak to udělat, aby nám v tom bylo dobře oběma.“
Další otázky – Co mi v tom brání? Co mě blokuje? Čeho se bojím? + pomocná otázka PROČ? – nám již pomou dostat se hlouběji a odhalit tak konkrétní nefunkční a limitující vzorce. Zde jsou příklady vzorců, na základě kterých jsem si tehdy tvořila svůj život já:
- Když se vymezím, druhý se naštve.
- Vedle autority jsem podřadná.
- Autorita určuje mou hodnotu.
- Autorita má pravdu/ví lépe.
- Autorita se musí poslouchat.
- Autorita má poslední slovo.
- Jako podřízená musím držet hubu a krok.
A tak dále… 🙂
Z tohoto příkladu je jasně vidět, že změnou venku, tedy výpovědí a následně novou prací, se nemohlo nic trvale změnit, jelikož vnitřní nastavení zůstalo stále stejně nefunkční.
Tohle je mimochodem zároveň i odpověď na častou otázku: „Jak je možné, že si nacházím stále ten stejný typ partnera/partnerky..?“ 🙂
Dokud se nezmění to, co máme uvnitř, nezmění se trvale ani to, co si tvoříme venku. Protože co je venku, je jen odrazem toho, co máme my v sobě uvnitř. Svět okolo nás nám to pouze zrcadlí a ukazuje.
Tady to pro dnešek ukončíme a příště si můžeme ukázat, jak postupovat dále, co se týče změny vnitřního nastavení.
Napište mi do komentářů pod příspěvek na IG, v čem byl pro vás tento článek přínosný a využijte komentáře i jako prostor pro vaše dotazy související s tímto tématem.
Těším se na vaše sdílení!
PS: Pokud se vám líbí, co pro vás tvořím a co předávám, můžete mě nyní nově pozvat na kafčo 🙂
